V rámci naší činnosti se snažíme pořádat přednášky a besedy pro veřejnost. Zaměřujeme se jak na školy, tak na domovy seniorů či například státní instituce typu muzea apod. Pokud byste měli o naši přednášku zájem, neváhejte nás kontaktovat.
Dnešní odpoledne, 2. 11., dušičkové a výrazně již podzimní, zahnalo děti do prostor školní družiny. Zde si pro nás spolek Sběratelé panenek, z. s. připravil krásnou akci s názvem „Odpoledne s panenkou“. Již po několikáté mezi nás zavítala paní Veronika Janurová se svým chotěm, aby nás trochu více seznámili s historii panenek, které Veronika, jak sama prozradila sbírá již 5 let. Zájem o historické panenky, ale nejen pouze o ně, je mnohem starší. Cílem této myšlenky bylo sdružit nejen příznivce samotných panenek, ale i sběratele doplňků, plyšových hraček, ale o dalších historických a muzejních předmětů. Dalším cílem je poskytnout si vzájemně pomoc a poradenství a sdílet poznatky a informace. Tím však působit i na mladší generaci a svými poznatky jim trochu více přiblížit historii hraček, především panenek.
Krátce po 13. hodině se schází všechna oddělení školní družiny ve společné místnosti, kde na nás již čekají vystavené exponáty a naše Veronika s manželem. Mezi námi též vítáme naší paní ředitelku Mgr. Hanu Kozohorskou, která si též udělala chvilinku času na to, aby mohla pobýt s námi. O něco později mezi nás přichází i maminky našich dětí, paní Václavková a paní Dvořáková. Na naše odpoledne zavítaly i některé paní učitelky a pracovníci školy. A proč ne? Vždyť každý si jistě s panenkou hrál a má na co vzpomínat. Během odpoledne se dovídáme, jaký materiál se na panenky používal, z čeho se dělaly jednotlivé části, ale i jaké panenky má ve své sbírce Veronika. Pokoušeli jsme typovat, odkud jednotlivé druhy pochází a s čím si hrály děti v oblastech, kde panenky vůbec neznají. Po hodinové besedě i různými dotazy a s možností si jednotlivé druhy panenek prohlédnout a držet ve vlastních rukách. Potom se rozdělujeme na 4 skupiny věkově smíšené a zasoutěžíme si. Naším úkolem bylo odpovědět na 10 otázek, jejichž odpovědi jsme slyšeli dnes odpoledne. Musíme se pochválit a chvála byla i od paní Veroniky, neboť se nám to velmi povedlo. Každá skupina obdržela krásný dárek v podobě pohledu, magnetky, ale i pexesa. Do každého oddělení jsme obdrželi též knihu a pexeso. Odpoledne uteklo velmi rychle a my se musíme rozloučit. Budeme mít na co vzpomínat, a doma rodičům vypravovat. Tolik zajímavostí a informací, a to třeba jenom o panenkách. Posledním překvapením byla ukázka „živé panenky“. Snad naprosto všichni si mysleli na první pohled, že se opravdu jedná o miminko. Proto se již nyní vůbec nedivíme tomu, že nám paní vychovatelka říkala, abychom nebyli tak hlasití, abychom to miminko v průběhu odpoledne nevzbudili.
Srdečně děkujeme za krásné odpoledne ve společnosti panenek. Bylo to skvělé. Snad se zase někdy sejdeme.
Autor: Květa Hrbáčková
Jedním z hlavních cílů našeho spolku je i pravidelné pořádání besed ve školách, knihovnách nebo třeba domovech pro seniory. Ve středu 04.10.2023 jsme se tak vydali do Městské knihovny na Kladně.
Strávili jsme zde krásný středeční podvečer. Moc děkujeme především zaměstnancům knihovny, že nám umožnili přednášku uspořádat, ale hlavně děkujeme všem posluchačům, kteří si společně s námi přišli zavzpomínat. Pro všechny jsme měli na konci připravený i malý dáreček pro radost.
Budeme se těšit na další setkávání, příště zavítáme mezi děti J. Pokud byste také chtěli přednášku uspořádat, neváhejte a ozvěte se.
Jedním z hlavních cílů našeho spolku je i pravidelné pořádání besed ve školách, knihovnách nebo třeba domovech pro seniory. V sobotu 16.9.2023 jsme se tak vydali do domova Pod Lipami, který se nachází Smečně.
Strávili jsme zde krásné sobotní dopoledne. Moc děkujeme především pracovnicím domova, které byly na přednášce přítomné a ochotně nám se vším pomáhaly, vedení domova, že nám umožnilo přednášku uspořádat, ale hlavně děkujeme všem klientům, kteří si společně s námi přišli zavzpomínat. Pro všechny jsme měli na konci připravený i malý dáreček pro radost.
Budeme se těšit na další setkávání nejen se seniory. Pokud byste také chtěli přednášku uspořádat, neváhejte a ozvěte se.
Dnešní odpoledne ve školní družině proběhlo úplně jinak, než jsme zvyklí. Již několik dní předem jsme se připravovali na družinové překvapení, ale nikdo nevěděl jaké? I když jsme nevěděli vůbec na co se těšíme, nemohli jsme se opravdu dočkat. Tak trochu jsme věděli, že se bude týkat historie, že nepůjde o současnost, i když svým způsobem jsme hrdiny dnešního odpoledne přenesli do současnosti.Do školní družiny za námi přijely dvě dámy, paní Veronika Janurová a paní Helena Požárková Dušková, které kromě svého zaměstnání a své rodiny se věnují i sběratelství historických panenek. Po obědě velice rychle a odcházíme do literární dílny. Vcházíme a nevíme, co dříve vidět či co ještě navíc sledovat. Všude, kam se člověk podíval, všude nádherné hračky – panenky, dokonce i plyšáci a kočárek pro panenky. Veroniku i Helču spojuje jeden společný zájem, kterým je sběratelství panenek, doplňků, kočárků, historických i muzejních předmětů. Jejich cílem a tajným přáním je, přenést své sběratelské znalosti, dovednosti, a hlavně vášeň této činnosti na ostatní, které by to mohlo zajímat. Třeba za několik let se najde někdo z naší družiny, který se tímto směrem bude ubírat.
Nejprve jdeme na krátkou historii jednotlivých a nejstarších panenek, které jsme mohli vidět a které jsme si mohli i pochovat. Seznamujeme se i s celkovou výrobou, z čeho se, co děla a co se k dané části používá. Dověděli jsme se například, že existovaly i panenky, které se používaly na výuku ve škole. Zdá se vám to divné? Ale určitě ne, vždyť se kdysi vyučoval i předmět ve škole – rodinná výchova. Děvčata se v tomto předmětu učila o tom, jak se starat o své miminko. Některé panenky měly i svá jména, tak např. Zuzanka voňavka, ale Lenka a další. Některé panenky uměly i mluvit, jiné i chodit. Zjistili jsme, že ve sbírce, kterou jsme mohli zde vidět, byly i panenky z různých zemí. Vždy jsme si zkusili uhodnout, odkud daná panenka je. Představila se nám i panenka tmavé pleti, o které jsme si mysleli, že je dovezená z Ariky. Každý si typoval, ale nikoho nenapadlo, že panenka HABEŠÁNEK, byla vyrobena a pochází z Československa. To bylo překvapení. Mnoho informací a mnoho zajímavostí, o kterých nikdo nikdy z nás neslyšel a ani netušil, že to existuje, jsme se dnes dověděli. Krom toho jsme pracovali v pěti skupinách a na závěr jsme si zasoutěžili. Co jsme se dnes dověděli, bylo použito v naších odpovědích na soutěžní otázky. A věřte, nevěřte, většina našich skupin pracovala na sto procent a věděla všechno. To tedy klobouk dolů! Za své soutěžení jsme každý, obdržel krásnou odměnu, kterou pro nás bude vzpomínka na dnešní odpoledne. Děkujeme.
Na závěr zbyl i prostor pro zvídavé dětičky, které vznášely dotazy. Ty jim byly bezezbytku odpovězeny a vysvětleny. Dnešní odpoledne bylo opravdu super. Panenky nestárnou! Stárnou však jejich majitelé. A tak my jsme se ponořili do doby, kdy si s těmito panenkami hráli naše praprababičky, babičky, ale i naše maminky. Ty by koukali, co jsme viděli my. Čas je neúprosný a my se musíme rozloučit. Popřát sběratelkám, aby se jim stále dařilo, aby své sbírky panenek rozšiřovaly a znalosti mohly předávat dál, široké veřejnosti a dětem.
Autor: Květa Hrbáčková